Masakr politických vězňů, Daejon, 1950

Jihokorejští policisté a vojáci popravují za přítomnosti amerických vojáků politické vězně v Daejonu. Popraveno bylo mezi 3 000 a 7 000 mužů, žen a dětí, většinou farmářů podezřelých z toho, že jsou "komunisté."

Daejon byl krátce nato obsazen armádou KLDR, kterou doprovázel britský reportér levicového Daily worker. Jeho reportáž z míst masakru byly ambasádou USA v Londýně označeny za lživou komunistickou propagandu, a americká účast, zprávy a fotografie až do nedávna utajeny.
Více si o dlouho tajených masakrech páchaných jihokorejským režimem můžete přečíst na Boston Globe.

Léto je tady

Tenhle víkend podle korejského kalendáře začalo léto, a je to jeden ze tří dnů, kdy se tradičně jí psí polévka (a nebo samkyetang, polévka s celým -malinkým - kuřetem naplněným ženšenem). Psí maso má podle tradiční čínské lékařské vědy mnoho léčivých účinků, a dodává tělu energii, což je zvláště důležité v korejském horkém a vlhkém létě (jo a ještě je to afrodisiakum, fajnšmekři si dopřávají i psí penis, který je samozřejmě to nejafrodisiakovitější afrodisiakum). O víkendu jsme to nestihli, ale včera nás Changjoo vzal do luxusní psí restaurace, a tam jsme si pochutnali (nekecám, byla opravdu dobrá) na polévce. William byl jako malé dítě, fotil jak o život, váhal než poprvé kousnul a vůbec z oběda dělal drama :)

Stalin Gottwaldovi o Korejské válce

Právě jsem se v novinách Korea Herald dočetl o nedávno (zřejmě 2005) objeveném dopise, ve kterém Stalin vysvětluje Gottwaldovi proč se SSSR nezúčastnil hlasování v RB OSN a umožnil tak vojenskou intervenci USA pod hlavičkou OSN. Dopis je datován 27.8.1950, tj. 2 měsíce po vypuknutí války. Anglický překlad dopisu:

Top Secret

Prague, Soviet Ambassador
Please pass on to Gottwald verbally the following message. Contact him by post if he so requests.
“We view the Soviet Union’s withdrawal from the Security Council on 27 June and the subsequent events somewhat differently from comrade Gottwald.
We left the Security Council for four reasons: first, to demonstrate solidarity of the Soviet Union towards the new China. Second, to underscore the foolishness and idiocy of the United States policy seeking the appointment of a Guomindang clown as the China’s representative to the Security Council; third, to render the decision of the Security Council unlawful as a result of representatives of two great powers missing; fourth, to give American government a free hand to gain the majority vote in the Security Council, make more mistakes, and show its true colors to the public.
I believe that we have achieved all of these goals.
Following our withdrawal form the Security Council, America has become entangled in the military intervention in Korea and is now wasting away its military prestige and moral authority. Few honest people can now doubt the fact that America acts as an aggressor and tyrant in Korea and that, in military terms, it is really not as powerful as it claims to be. Besides, it is clear that the United States of America is presently diverted from Europe and the Far East. Does it not give us an advantage in the global balance of power? It surely does.

Let us suppose that American government will continue to be involved in the Far East and will also pull China into the struggle for the liberation of Korea and its own independence. What could come out of this?

First, America, just like any other state, cannot deal with China, a country with such large military capacity. It turns out that America would break its neck in this struggle. Second, having failed in this respect, America would not be in a position to partake in a third world war.[1] Therefore, the third world war would be postponed for an unspecified period, giving enough time to strengthen socialism in Europe. Moreover, the struggle between America and China would put the entire Far East in a state of revolution. Does it not give us an advantage in the global balance of power? It surely does.

As you can see, the question of whether or not the Soviet Union should be a member of the Security Council is not as simple as it might seem.
Thus, we cannot say that the “camp of democracy[2] has no need to leave the Security Council.” Whether we leave or stay depends on the circumstances. We might leave the Security Council again and come back once again, depending on what the international situation is like.
One might inquire why we have returned to the Security Council. We have returned to continue exposing the aggressive policy of American government and to prevent it from using the Security Council as a cover-up for its aggression. Now that America has become aggressively involved in Korea, it would be easier to pursue this goal while remaining a member of the Security Council. I think that this point is sufficiently clear and needs no further explanation.

FILIPPOV.
27 August 1950

Source: RGASPI. Font . 558, Opis. 11, Delo. 62, Listy. 71-72
[1] Translator’s note: The author’s intention is ambiguous in this sentence for lack of a precise verb. It could be understood to convey the following meanings: America would not be prepared for a third world war; America would not be ready to trigger a third world war; America would not favor the beginning of a third world war
[2] Translator’s note: Translation here is literal from lager demokratiyi.

Korea University Taekwondo Championship

Po několika měsících tréniknu to přišlo - KU championship. Poslední měsíc byly tréninky řádně hektické.

Chrániče jsou důležité

Napjatá atmosféra před zápasem

Malí borci

Náš mistr, poslední dobou má dost smůlu. Nejenomže má zlomený malíček, navíc i namožená záda (od loňska) a k tomu ještě dneska kulhal...
Já se Suyan - jediní dva cizinci, a jediní se žlutými pásky, tak nám dali medaile za účast.

Ironie

Dočítám zajímavou knihu Capitalism and Its Economics: A Critical History, a přitom mě napadlo jak je život ironický. Na zápisu v prváku na ZČU jsem byl moc líný (resp. mě nenapadlo že by na mně mohly zbýt jen předměty o které nikdo jiný nestojí) na to stát hodinu ve frontě na volitelné předměty, když je venku tak krásně slunečno (šli jsme tehdy radši do parku, pamatuješ, Péťo?), a pak mi nezbylo než volit mezi skvělým Kanonickým právem 1 a neodolatelnými Dějinami ekonomického myšlení. Vyhrály to dějiny, ale jestli mě paměť neklame tak jsem na přednášku nešel ani jednou, a zápis a zkouška pak samozřejmě byly dost zábavné. Dostal jsem trojku s tím, že jsem slíbil že už si od dotyčného profesora nikdy nic nezapíšu, protože "už je moc starý na to aby ztrácel čas s takovými jako jsem já." Nic mi tehdy nemohlo být vzdálenější než dějiny ekonomického myšlení nebo ekonomie vůbec. Těžko bych se nadál, že o pár let později budu právě ekonomii studovat, a nejen to, dobrovolně a se zaujetím číst o dějinách ek. teorií, i když rozebír z úplně jiného úhlu než to tehdy (zřejmě, soudím podle učebnice ze které jsem se učil, protože jsem ho nikdy neslyšel) přednášel pan proděkan pro výzkum (jméno jsem zapomněl).

No, zpět ke knize. Dowd stručně nastiňuje vývoj kapitalismu od průmyslové revoluce v Anglii do zhruba přelomu tisíciletí, a současně analyzuje vývoj ekonomické vědy a teorií. Jeho závěr je zdrcující - ekonomie, zejména ve své neoklasické podobě, je díky svým nerealistickým předpokladům pavěda, a či spíše ideologická rouška, která se snaží zastínit a ospravedlnit škody páchané kapitalismem od jeho vzniku až do dneška. Stojí za přečtení.
Jinak začala druhá část letního semestru, zapsal jsem si tři předměty, nejzajímavější se zdá být Current issues of Korean economy, který přednáší několik ekonomů z KDI (institutu, ne školy), úvodní přednášející nám "off the record" zhodnotil předvolební program současného prezidenta Lee MB - tzv. vizi 747, to jest 7 procent růstu HDP, 40 000USD per capita income a Korea jako 7 největší ekonomika světa - jako nebezpečnou a nezodpovědnou lež která nepovede než ke zklamání marných nadějí obyčejných Korejců. Korea podle něj nemůže růst více než 5 procent, a trend je spíše 3 procenta.

Taky jsme měli pár zajímavých mimořádných přednášek zorganizovaných školou, dnes Norského (dvoj)ministra životního prostředí a mezinárodní pomoci "50 let zahraniční pomoci a zkušenosti jež Norsko získalo," a před pár dny přednášku viceprezidenta KDI pro zahraniční diplomaty v Seoulu, jejímž cílem bylo seznámit je s Korejským ekonomický zázrakem a taky propagovat školu. Tak jsem se mimochodem dozvěděl, že The Economist jmenoval Korea Development Institute jedním z nejvlivnějších ekonomických think tanků na světě vůbec.