Ironie

Dočítám zajímavou knihu Capitalism and Its Economics: A Critical History, a přitom mě napadlo jak je život ironický. Na zápisu v prváku na ZČU jsem byl moc líný (resp. mě nenapadlo že by na mně mohly zbýt jen předměty o které nikdo jiný nestojí) na to stát hodinu ve frontě na volitelné předměty, když je venku tak krásně slunečno (šli jsme tehdy radši do parku, pamatuješ, Péťo?), a pak mi nezbylo než volit mezi skvělým Kanonickým právem 1 a neodolatelnými Dějinami ekonomického myšlení. Vyhrály to dějiny, ale jestli mě paměť neklame tak jsem na přednášku nešel ani jednou, a zápis a zkouška pak samozřejmě byly dost zábavné. Dostal jsem trojku s tím, že jsem slíbil že už si od dotyčného profesora nikdy nic nezapíšu, protože "už je moc starý na to aby ztrácel čas s takovými jako jsem já." Nic mi tehdy nemohlo být vzdálenější než dějiny ekonomického myšlení nebo ekonomie vůbec. Těžko bych se nadál, že o pár let později budu právě ekonomii studovat, a nejen to, dobrovolně a se zaujetím číst o dějinách ek. teorií, i když rozebír z úplně jiného úhlu než to tehdy (zřejmě, soudím podle učebnice ze které jsem se učil, protože jsem ho nikdy neslyšel) přednášel pan proděkan pro výzkum (jméno jsem zapomněl).

No, zpět ke knize. Dowd stručně nastiňuje vývoj kapitalismu od průmyslové revoluce v Anglii do zhruba přelomu tisíciletí, a současně analyzuje vývoj ekonomické vědy a teorií. Jeho závěr je zdrcující - ekonomie, zejména ve své neoklasické podobě, je díky svým nerealistickým předpokladům pavěda, a či spíše ideologická rouška, která se snaží zastínit a ospravedlnit škody páchané kapitalismem od jeho vzniku až do dneška. Stojí za přečtení.
Jinak začala druhá část letního semestru, zapsal jsem si tři předměty, nejzajímavější se zdá být Current issues of Korean economy, který přednáší několik ekonomů z KDI (institutu, ne školy), úvodní přednášející nám "off the record" zhodnotil předvolební program současného prezidenta Lee MB - tzv. vizi 747, to jest 7 procent růstu HDP, 40 000USD per capita income a Korea jako 7 největší ekonomika světa - jako nebezpečnou a nezodpovědnou lež která nepovede než ke zklamání marných nadějí obyčejných Korejců. Korea podle něj nemůže růst více než 5 procent, a trend je spíše 3 procenta.

Taky jsme měli pár zajímavých mimořádných přednášek zorganizovaných školou, dnes Norského (dvoj)ministra životního prostředí a mezinárodní pomoci "50 let zahraniční pomoci a zkušenosti jež Norsko získalo," a před pár dny přednášku viceprezidenta KDI pro zahraniční diplomaty v Seoulu, jejímž cílem bylo seznámit je s Korejským ekonomický zázrakem a taky propagovat školu. Tak jsem se mimochodem dozvěděl, že The Economist jmenoval Korea Development Institute jedním z nejvlivnějších ekonomických think tanků na světě vůbec.