Saturday 31 May 2008

Lee MB OUT!

Vypadá to, že už po třech měsících mají Korejci "pragmatického" prezidenta Lee MB plné zuby. Zatímco severokorejcům napomáhá k hladomoru, jihokorejcům chce naopak dopřát levnější hovězí, jen jim výhody masa vyráběného v USA ve velkém ne a ne vysvětlit tak, aby procitli ze svého snu o korejském uberhovězím "hanwoo," které je samozřejmě to nejlepší (a taky jedno z nejdražších) na světě. Místo aby MB používal svůj proslavený manažerský styl k řešení problémů korejské ekonomiky (o vizi "747" = 7 procentím růstu HDP, 40 000 USD HDP na osobu a 7mé největší ekonomice světa), zatím to spíš vypadá že cílem pro demolici se pro buldozera stala občanská společnost. Demonstrace proti obnovení dovozu amerického hovězího se konají nepřetržitě od 18. dubna, kdy byla dohoda zveřejněna, po celé Koreji, a účastní se jich tím víc lidí, čím víc se je MB snaží ignorovat nebo zobrazit jako zmanipulované levičáky. Místa a počty demonstrací podle Hankyoreh:
Hehe, lidem na Jeju je jako vždy všechno jedno. Sladký život ostrovanů :)

Včerejší demonstrace v centru Seoulu byla pravděpodobně zatím největší a je reakcí na oznámení podmínek za kterého prodej hovězího (které už čeká v korejských chladírnách) brzy začne.

Thursday 29 May 2008

Novozélandský dub

Rhombus!!




Japonský imperialismus

Včera jsem měl prezentaci na téma Japonský imperialismus, docela jsem si vyhrál s powerpointem, výsledek si můžete stáhnout TADY. Nejvíc prostoru dostal rasismus v propagandě USA a Japonska, hlavně obálky komiksů jsou dost vtipné, a pak je tam pár historických fotek z období Joseon a kolonizace. Shrnutí článků, ke kterým prezentace patří, je ZDE.

Monday 26 May 2008

Nejvyšší korejec



Naposledy spatřen v okolí Dobong station...

Saturday 24 May 2008

Liberalizace po japonsku a nedostatek rýže

V roce 1995 Japonsko na nátlak WTO "otevřelo" svůj trh s rýží tak, že vláda vykupuje importovanou (zejména americkou) rýži a používá ji na výrobu potravin a jako krmivo pro hospodářská zvířata a vězně. Přebytky pak skladuje v síti vládou provozovaných megaskladů, kde se jich za více než dekádu nashromáždilo na 2.3 miliónů tun. Prodej tohoto obřího množství rýže by určitě pomohl snížit ceny a nakupovací mánii vládnoucí trhu, ale re-export bez povolení země původu pravidla WTO zakazují.

Více v krátkém ale informativním článku v aktuálním vydání The Economist.

Zpátky v Koreji

Po dvou týdnech prázdnin v ČR jsem zpátky v Koreji. Všem, komu jsem nestihnul zavolat, se omlouvám, ale většinu času jsem strávil s rodinou a v Liberci.

Zpátky jsem měl letět opět s Lufthansou, ale letadlo bylo tak našlapaná že jsem radši letěl s Asianou.
Tip pro všechny kdo často lítají mezi Evropu a Koreou na snadný přivýdělek. Nakupte pár hrnců zn. Fissler (že jste o nich nikdy neslyšeli? to neva, já taky ne) a pak je v Koreji prodejte za dvojnásobek. Dělají to tak i letušky, tak proč bychom si nepřilepšili i my? Na fotce check in Asiany ve Frankfurtu, všimněte si že každá korejka má aspoň dvě červené Fissler krabice.Ve středu jsem zašel na POSCO Asia forum, a poslechl si přednášky o FTA mezi Koreou a Japonskem a postoji JP vlády k regionální integraci. Ráno jsme tam ze školy jeli taxíkem, a děkan MPP programu moc nevěděl kam koukat když to taxíkář střihnul zkratkou přes red-light district co máme kousek od školy, kde na nás z výloh mávala ranní ptáčata. Hehe

Dneska jsem zašel, možná naposled do Bukhansanu, tentokrát se mnou vyrazila Marisha z Kazachstánu. Studovala 3 roky v Indii a teď si na KAISTu dělá MBA.Bylo horko, ke třiceti stupňům, hrozně ze mně lilo, a měl jsem pocit že teď snad pověsím hory na hřebík, nebo budu chodit jen v chladných dnech. Chtěli jsme vylízt na Dobongsan, ale kvůli davům jsme nakonec vylezli na vedlejší Uibong aka Býčí ucho :) Marisha mně příjemně překvapila svojí výdrží a ochotou lízt i po čtyřech (na to že je ze stepi...), dohodli jsme se že si koupí pořádný boty a příště zas vyrazíme spolu.
Býčí ucho a horolezec
I vosy měly žízeň

Monday 5 May 2008

Minulý týden

Možná jste si všimli, že jsem toho za poslední týden moc nenapsal. Možná si ale moc fandím, a nikdo si toho nevšiml. Bez ohledu na to, která možnost je správná, vás seznámím s tím, co jsem v té době podnikal.

Nejdřív jsem dodělal zkoušky, měl jsem ještě dvě písemné a dopisoval jsem práci na Political economy of East Asia. Téma byl Military Keynesianism (termín používaný pro vysoké zbrojní výdaje USA v průběhu studené války, které byly ospravedlňovány údajnou sovětskou hrozbou, ale ve skutečnosti sledovaly domácí ekonomické cíle), a docela mě překvapilo, když jsem v knihovně KDI (think-tanku, ne naší školy), našel několik velmi levicových a kritických knížek o americkém vojensko-průmyslovém komplexu ze začátku 70. let, kdy byl KDI založen. Tohle nebyl zrovna typ literatury, který bych očekával, že američané pošlou generálovi Parkovi do jeho čerstvě založeného KDI. Jestli vás tohle téma zajímá, můžete si stáhnout a přečíst ZDE.

O víkendu se vdávala Lim starší sestra, tak jsme v sobotu s budoucím ženichem zašli do Hooters v Kangnamu, jestli si tu svatu ještě nerozmyslí. Hooters jsou chain hospoda z USA, kde obsluhují prsaté servírky v těsných tílkách, ideální místo na poslední pivo před svatbou :)Sehnat prsaté Korejky ovšem není jen tak, a tak většina z nich byla docela oplácáná a tak trochu přetékala z těsných oranžových trenclí. První pohled do menu příjemně překvapil, kromě Guinnesse měli i Kilkenny. Pivo samotné ovšem bylo opravdu zklamání, hnusně teplé a Guinness natočený s dvoucentimetrovou pěnou. Když jsem si slečně postěžoval na vlažné pivo, uzemnila mě hláškou že takhle se to v Irsku pije. Chtěl jsem jí říct něco na způsob že jsem v Dublinu natočil víc pint než do kolika umí počítat, ale jak se tak nade mnou nakláněla, nechal jsem to plavat... abych jen nepomlouval, nachos byly moc dobré. Jedno hnusné pivo a předražené pivo nám stačilo, tak jsme to zabalili a šli kalit jinam Cass, který byl sice taky hnusný, ale aspoň řádně vychlazený, a dobře ladil s osmaženými, kuřetem plněnými čili papričkami.

V neděli se konala svatba, ženich pracuje pro Samsung, takže se obřad konal v Samsung wedding hall. Potkal a představil jsem se spoustě Lim příbuzných, tetám, bratrancům a sestřenícím a jejímu strýci mnichovi, který mě dostal když ze šedivé róby samozřejmě vytáhl vizitku :) Svatba byla zajímavá, ale vadilo mi jak snoubence každé dvě minuty přepudrovávala maskérka, což pro mně úplně ničilo atmosféru, ale perfektní fotky jsou důležitější než samotná svatba. Po svatbě bych čekal, jak se na zemi alkoholiků sluší a patří, nějakou brutální kalbu, ale po celkem normálním obědě (s obvyklou trochou sožu), se všichni okolo druhé hodiny rozprchli.