Thursday 27 March 2008

Škola & debata v televizi

Předvčerejškem skončily moje iluze o tom, jak zatím rozumím ekonomii - dostali jsme zpět opravené písemky, a můj výsledek 54 ze 100 možných bodů se ani při nejlepší vůli nedá označit za triumf. To mám za to že jsem test (byla to take home exam - měli jsme na vypracování 2 dny) chtěl a vyřešil sám. Výsledky byly pěkné, dávaly mi smysl, ale bohužel nesprávné. Příště se poradím s někým, kdo už ekonomii studoval...

Jinak statistika taky přituhuje, matematika na které spočívá "linear regression analysis" je už na mně trochu moc. Ale chápu, že hledáme čáru která nejlíp vystihuje polohu bodů na grafu a vztah x a y. Už aby bylo po jarním semestru.

Dneska večer jsme s Aurimasem, Chandrou a Suyan debatovali v pořadu Face to face na Arirang TV. V ČR se dá naladit na satelitu, a možná je i na kabelu, tak jestli se chcete podívat jak se na mně vyřádily maskérky, máte šanci. V ČR každé pondělí v 8:30 ráno a 17:30 odpoledne, naše debata by měla být za 14 dní. Ještě se připomenu :)
Téma bylo: známky ze školy jsou důležité pro šťastný život, my jsme argumentovali proti. Oznámili nám ho dopředu, a tak jsme včera dvě hodiny přemítali v sauně, jak se s tím vypořádat, takže naší přípravu lze označit za poctivou. Ve své první řeči jsem byl docela nervózní, hlavně kvůli první řeči naší protivnice, která ve třech minutách vychrlila bez sebemenšího zaváhání výborný proslov, a já jsem celou dobu přemýšlel o tom, že opravdu nemám čas ani chuť si svojí řeč nacvičovat dopředu na tak vysokou úroveň, a že to bude jasně vidět. Tak jsem se pak trochu zadrhával, a zbytečně hledal v papíru co jsem měl urovnané v hlavě - příště prostě půjdu bez poznámek, a tím tomuhle předejdu. Přes špatnou prezentaci měli naše argumenty dobrou logiku, a v další části debaty, kdy jsme se ptali druhého týmu a pak komentátoři nás, jsem už byl lepší. Z čeho jsem měl radost bylo to že i přes velice rychlé tempo řeči první debatérky jsem si zvládl dělat poznámky, a pak jsem jí byl schopen vytknout konkrétní chyby v logice v její řeči. To byla hlavní lekce, kterou jsem si odnesl z IDEA-CAU turnaje - psát si efektivně poznámky a pak doslova citovat a vypíchávat nesmysly co protistrana řekla je opravdu důležité, a taky výborná taktika. Na druhou stranu v našich otázkách jsme byli málo agresivní, ale to bylo spíš neobvyklostí formátu debaty. A jak si myslíte, že jsme dopadli?

Wednesday 26 March 2008

Dalai lama = agent CIA

Ať už se vám to líbí nebo ne, ten příjemně vypadající děda, co si tak rozumí s (třeba taky agentem) Havlem, byl agentem CIA. Může se někdo divit, že ho Čína obviňuje z organizování nepokojů? Zmínil jsem v komentáři málo známou historii Tibetu, víc si můžete přečíst třeba zde, o možné roli CIA v nedávných událostech pak na Atimes.

Pár historických okamžiků: dalai lama a Mao
Dalai lama ve výcvikovém táboře tibetských gueril SFF v Chakratě, 1972

Kdo by si rád přečetl více:

The CIA's Secret War in Tibet
, Kenneth Conboy and James Morrison, University Press of Kansas

Ze soboty


Fotka ze sobotní kalby z korejské hospody kousek od Insadongu. Zleva já, japonský ex-playboy Nobuhiro, jeho čerstvá manželka Chohyeon (vzali se po třech měsících), další slečna z Japonska - Mayumi, James z Austrálie a dva Korejci, jejichž jména jsem mi už vykouřila z hlavy. Ne, počkat, ten úplně vpravo je mr. Nam. Byla s nima legrace, nemůžu se dočkat až vyrazíme znova.

Tuesday 25 March 2008

Andrei Lankov v Asian Times

Pokud vás zajímá KLDR, nejlepší články které jsem o Severní Korei četl jsou od ruského orientalisty A. Lankova, který jedny z píše do online Asia Times.

Nejnovější China puppet-play a plus for Koreas o výhodách čínské intervence v KLDR, starší Working through Korean unification blues o váhavém, status quo preferujícím přístupu JK ke sjednocení a North Korea dragged back to the past o snaze o ekonomickou reformu KLDR.

Monday 24 March 2008

Ještě jednou Tibet

Youtube slideshow o tom, jak evropská a americká média prezentovala události v Tibetu


Osobně si myslím, že bychom neměli zapomínat na ostatní utlačované a kolonizované národy, a proto si vám dovoluji připomenout u nás na západě zcela ignorovaný boj Havajců za nezávislost. Kdo, kromě mně, vyvěsí jejich vlajku?



Sunday 23 March 2008

Nepokoje v Tibetu a západní propaganda

Právě jsem u snídaně viděl na čínské CCTV-9 debatu o nepokojích v Tibetu, a část o "nestranných" a "kvalitních" západních médiích byla opravdu zajímavá. Jeden příklad za všechny - fotky z BBC, kde nakládají zraněného do bílého auta, a pod tím komentář že "policie tvrdě zasáhla a zatkla mnoho demonstrantů," přičemž je na fotce jasně vidět červený kříž a čínský znak "sanitka." Ještě si živě pamatuji, jak jsem za povodní v Praze na CNN slyšel, že utržený remorkér míří na Karlův most. Jestli vás zajímá co se opravdu dělo, přečtěte si The Economist, jehož reportér ve Lhase byl, a případně se do budoucna naočkujte protipropagandou na speciálních stránkách CCTV o nepokojích.

Velikonoční víkend

Víkend byl maximálně oddechový. Aurimasův bratr, který tady byl přes velikonoce na návštěvě, chtěl vylézt na nějakou hezkou horu, navrhl jsem jít do Bukhansanu, ale když se kluci dozvěděli že bychom lezli nějakých 500, možná 600 převýšení, tak odmítli s tím, že nejvyšší hora Litvy je Juozapine (292 m.n.m.) a že chtějí něco menšího. Tak jsme v pátek vyrazili na procházku po blízkém Yongmasanu, který má asi 380m, a v přilehlém parku je největší umělý vodopád v Asii. Ten byl bohužel mimo provoz kvůli rekonstrukci, ale v provozu vypadá takhle:
Počasí nám vyšlo krásně, bylo snad dvacet stupňů, po cestě krásné vyhlídky na východní část Seoulu, dokonce už i pár rozkvetlých rododendrónů. Aurimase zaujaly všudypřítomné posilovny, protože rád posiluje, a řekl mi, že kdyby věděl dřív že je na každé hoře fitko s vyhlídkou, býval by se mnou choodil do hor už od února. Pro ty co v korejských horách ještě nebyli - skoro na každém kopci a parku jsou veřejné posilovny, někdy menší jen s pár stroji, ale někdy docela velké jako třeba takhle pod Yongmasanem.
Měli tam i psycho zařízení na protahování páteře, přišel jsem si jak na výcviku pro astronauty

Yongmasan byl pěkně skalnatý a opravdu jsme si to užili. Když jsme z vrcholku zaslechli a zahlédli letící helikoptéru, která mě s korejskými horami v pozadí připomněla MASH, zmínil jsem se o tom Aurimasově bratrovi. Ten opáčil hláškou, že šel studovat medicínu právě kvůli MASHi a Aldovým úspěchům u setřiček, které hodlá napodobit.
Zbytek fotek si můžete prohlídnout na Aurimasově facebooku.

Odpoledne jsme si ještě zašel zaplavat, a večer jsem dal pár piv (včetně točeného Guinesse^^, kterého jsem na sv. Patrika propásl) s Čechy co studují (převážně) Sungkyungkwan university. V sobotu se měnil tlak (teplota klesla z 20C na 8C), tak jsem přetrpěl bolehlav v knihovně, a večer jsem zakalil s japonským kamarádem Nobuhirou, jeho čerstvou korejskou manželku a pár jejich kamarády - byla to opravdu legrace. V neděli jsem četl věci do školy, podíval se na Motorcycle diaries a večer šel do jjimjilbangu na Wangsimni station s Donghou a Kyongwon, které jsou obě z jihu, z mého oblíbeného Gyeongsang-do. Sauna byla nová a hezká (spíš než jako v Dongdaemunu, což je nejlacinější čtvrť v centru Seoulu, jsem si připadal jak v Kangnamu), velká a překvapivě v nedělní deštivý večer skoro prázdná.

Jaro je tady!

Wednesday 19 March 2008

Alles gute - v korejštině

Tak to je asi nejvýstižnější popis toho, co sleduju dvakrát týdně, v úterý a čtvrtek ráno, na hodinách korejštiny. Prof. Čo se opravdu snaží, ale je to jako házet hrách na stěnu. Chápu, korejština je obtížná, ale to co na hodinách soustavně předvádějí zejména Bangladéšané mě nutí divit se, že s takovými úředníky ten stát vůbec funguje. Nechápou ty nejjednodušší pokyny, nikdy neudělají co se po nich chce a jejich produktivita... nejlépe bude, když ilustruji historkou. Rehana (z ministry of establishment, co tam tak dělají ?) má brigádu v knihovně, a dostala za úkol přelepit DVDčka s filmy přelepkami s novými čárovými kódy. Nejenom že ji nešťastný knihovník musel úkol vysvětlit 5x (cca půl hodiny), navíc ji pak musel ještě naučit jak hledat podle abecedy ("film se jmenuje Indiana Jones, tak ho hledej pod I"), celkový výsledek byl DVA přelepené obaly za 1 hodinu. Musel jsem odejít, protože jsem už nevydržel se téhle tragikomedii nesmát.

Tuesday 18 March 2008

Zkouškové zátiší na mém stole

Tak, to už je dneškem minulost... :) poslední test, z mezinárodních vztahů, byl celkem vypečený. Profesoru Ahnovi je přes 70 let, a tak mu nelze zazlívat že jedna z otázek byla Vídeňská konvence z roku 1861^^

Monday 17 March 2008

Statistika a čínská přísloví...

... k sobě mají blíž než jsem si myslel. Z přednášky prof. Shin:

Sunday 16 March 2008

미녀들이 수다!

Jedna z výhod studia na KDI jsou spolužáci. Park Chulho pracuje pro Korea National tourist Organization, vždy ví, co se v Seoulu zajímavého děje, a semtam vytáhne z rukávu i nějaké opravdové překvapení. Tentokrát se ale překonal, když mi v pátek zavolal s tím, že zná producenta populární talk show 미녀들이 수다 (volně přeloženo třeba "Plkající krásky", dávají to na stanici KBS), a jestli bych se nechtěl přijít podívat na nedělní natáčení. Řekl jsem samozřejmě, že jo, a tak jsem dnešní odpoledne strávil ve společnosti okouzlujících, korejsky mluvících cizinek, a sledoval korejský showbusiness v praxi.
Producent Lee: "Škoda Andreo, že nemluvíš korejsky, hned bych si tě tady nechal!"
Před natáčením. V první řadě Angličanka a Japonka
Jedna z exotických krásek byla Radka z Prahy :), která byla ten den v show poprvé, a také patřičně nervózní, takže když jsem si ji šel vyfotit a řekl jsem "Dobrý den," vůbec si to nestihla a odpověděla mi korejsky LOL. Studuje korejštinu na Yonsei, a protože byla v Misuta poprvé, tak nám zatančila polku a dozvěděli jsme se, že Praha je velmi romantická, a že české pivo je nejlepší na světě. Na to jí okřikla dívka z JAR, ať nelže, že korejské pivo je nej LOL.
Radka vpravo
Další vtipný moment nastal, když anglická "krasavice" na popud moderátora kladla korejskému publiku lehké otázky v angličtině. Na otázku "What did you do on the weekend?" odpověděla slečna v černém topu:
"I played with my boyfriend" ^^
V publiku sedělo taky pár známých (tedy, jak pro koho) korejských zpěváků, kteří pomáhali vypáčit z děvčat něco vtipného.
Heč, jsem hvězda!!
Dohromady natáčení trvá snad čtyři hodiny, my jsme vypadli asi po hoďce a půl. Napadlo mě, jak moc asi trpí nohy slečen v publiku, které musí vydržet 4 hodiny v téhle pozici s nohama šejdrem - všechny sedí stejně a nesmí se pohnout po celé natáčení. No, snad za to aspoň dostanou zaplaceno.
Auuu
Na závěr ještě momentka na památku ze studia KBS. Tyhle krásky z KDI jsou (zleva) z Vietnamu, Uzbekistánu a Guatemaly.

Saturday 15 March 2008

Bukhansan

V pátek se udělalo hezky, čtvrteční déšť pročistil vzduch od hwangsa - písku navátého z pouští v Číně a Mongolsku a předpověď byla slunečno a až 15 stupňů, tak jsem přes blížící se zkouškové vyrazil do Bukhansanu, který mě láká kdykoliv se podívám z okna na pokoji.

Autobusem (s jedním přestupem) jsem k bráně NP dorazil za půl hodinku, a protože byl pátek, chyběly i obvyklé víkendové davy. Předpověď vyšla, bylo krásně, tak akorát na výšlap, většinu cesty nahoru jsem šel jen v tričku. Po cestě jsem navštívil dva buddhistické chrámy, z nichž jeden, zenový chrám Ilseonsa, byl přes tisíc let starý.
Cesta k Seonu / 선 / Zenu
Tak jsem si sednul před chrám, koukal na Seoul, poslouchal modlitby a nechával se unést vůní kadidla až na hranice neexistence.
Vyhlídky byly jako vždy úchvatné, výšlap jsem ukončil na Moonsoobongu vysokém něco přes 700m. Po vrcholcích Bukhansanu se táhne historické opevnění ze 17. století, částečně zrekonstruované a částečně originální trosky.
Vyhlídka z 문수봉 na JZ (nahoře) a na sever (dole)

Slideshow z ostatních fotek:

Thursday 13 March 2008

Pohoda


Seoul má přes 10 miliónů obyvatel a jen pár 50m bazénů... v jednom z nich jsem dneska odpoledne plaval... skoro celou hodinu... jedna celá lajna padesátky jenom pro mně... pak chvilka relaxu v sauně... je mi fajn :)

Wednesday 12 March 2008

IDEA-CAU Tournament

Na blogu iDebate byly uveřejněny výsledky víkendového debatního turnaje. Tým Ah-young Kim z EHWA, kterou jsem tady nedávno tak nevybíravě napadl, vyhrál, a sama Ah Young byla vyhlášena za nejlepší debatérku turnaje. Takže je jasno, jsem závistivý ubožák, který si léčí své komplexy publikováním urážek na internetu. Aspoň to (zatím) nedělám anonymně :)

Tak, to by myslím, jako sebekritika stačilo, a teď se můžu pochlubit, že já jsem byl vyhlášen za 4. nejlepšího řečníka turnaje (z 50 debatérů).
The top 5 speakers at the tournament were:
1) Ah-young Kim (Ewha - swing)
2) Roh Hye-won (Korea University Debate Club)

3) Hanna Ko (Ewha - swing)

4) Michal Vodrazka (Korea Development Institute)
5) An Hee-jin (EDiS)


Tohoto úspěchu bych nikdy nedosáhl bez pomoci ostatních, a tak bych chtěl poděkovat hospodě Nad Viktorkou a všem spolužákům z gymnázia, se kterými jsem tam strávil nepočítaně hodin v nekonečných a hlubokých debatách. Rodiče - vidíte, nebyl to ztracený čas!!! Jo, a taky FPR ZČU, kde jsem si 5 let bystřil (nebo tupil?!) logické myšlení^^ A konečně Loganovi, který nás v lednu hodně naučil.

Zahrádka nad Viktorkou.

Monday 10 March 2008

Odvrácená strana zázraku na řece Han

Big business, strong state: collusion and conflict in South Korean development 1960-1990; Eun Mee Kim

Postarší leč výtečná kniha o ekonomickém rozvoji Jižní Koreje, analyzující vztahy mezi Parkovým (a Chunovým) režimem a chaeboly v rozpětí 30 let fenomenálního hospodářského růstu. Zatímco za Parka to byl stát, kdo pevně držel opratě, s růstem velikosti a síly chaebolů (paradoxně právě díky úspěšné hospodářské politice režimu) se situace změnila, a chaeboly se staly silnější a nezávislé na státu. Na rozdíl od většiny standardních popisů Han river miracle Kim neopomněla zmínit, že cenou za rozmach byla trvající chudoba a represe pracujících jihokorejců. Zajímavé bylo také, že velkou roli v zlepšení pracovních podmínek a zakládání odborů na konci 80. let hráli vysokoškolští studenti. Několik krátkých úryvků:

Along with repressive labor policies toward unions and their activities, the state kept wages low to keep SK products competitive in the world market. Despite rising productivity, real wages did not rise. Real wages actually decreased during the 1960s (1962-66 real wages -0.8%, productivity +8.5%!!!), and in the 1970s, real wages increased but often at a pace behind the growth rates of productivity (1967-71 real wages 11.2%, productivity 17.3%).

And this happened despite the fact that SK workers were working the longest hours in the world: 52.3 hours a week in 1970, which was up from 50.3 hours a week in 1960. In 1970, the average monthly wages went up to only $45.16 from $35.85 in 1960. The % figure for SK wages as a proportion of US wages actually decreased from 9 to 8 percent from 1960 to 1970. During the same period ... Hong Kong experienced more than a doubling of its workers' wages from $67.92 in 1960 to $136.24 in 1970. The relatively small gain made by the SK workers is a painful remainder that SK's economic development came at the price of repressing labor.


More activists were arrested, sentenced to jail terms, and expelled from colleges and universities during eight years under Chun Doohwan, compared to the previous eighteen years during Park regime. And many of these students became disguised factory workers. An unofficial estimate shows that over 3000 students became blue-collar workers in the 1980s, concealing their college education so that they can be hired in jobs that specifically required less than a high school education. They played a critical role in organizing unions and in generating militant labor movements, utilizing organizational skills they acquired from student movements. Between 1985 and 1986 alone, the police reported that 671 such "agitators" were arrested.

Pomsta je sladká

Přiznám se, že jsem si o studentkách a absolventkách EHWA womens university odjakživa myslel (no dobře... snad taky můžu mít předsudky, no ne?!), že jsou nafoukané, natvrdlé, pokrytecké protestantské nány, kterým nevadí plýtvat penězi rodičů za diplom z EWHA, aby mohly být ještě nafoukanější a povýšenější než dosud. Jedna z Korejek, se kterou jsme debatovali v sobotu, můj předsudek jen utvrdila.

Nejenom že se Ah Young nedržela formálních pravidel debatování, ale na konec řeči si ještě neodpustila konstatování, že za tři roky, co se debatě věnuje, ještě nepotkala tak neschopné debatéry jako moji maličkost a mé dva spolusoutěžící, a tento výrok pak korunovala výkřikem "Shame on you!!" To už na mě tedy bylo trochu moc.

Debata, ve které se tohle odehrálo, byla na téma "Měli bychom kritizovat Čínu, protože podporuje režim v Barmě." V obecenstvu byla mezi jinými Suyan, etnická korejka z Číny, která je živoucím důkazem efektivnosti čínského indoktrinačního systému, protože na jakoukoliv kritiku Číny reaguje velmi prudce a nevybíravě (snažil jsem se jí přinutit přečíst značně nelichotivý životopis Maa, ale poslala mě se západní propagandou do pr...). Dokud Ah Young používala výrazy jako "evil China" a "dictatorship," tak to ještě šlo, ale ve chvíli kdy označila čínské kormidelníky za "stupid government," musel Chandra Suyan vyvést, aby neztropila výtržnost :)

Pokud by šlo jenom o mně, nechal bych to plavat, ale teď jde i o Gilberta, Aurimase, Suyan a miliardu Číňanů, a proto mám pro Ah Young vzkaz:



Zatracený podvozek

Dneska po poledni měla přiletět Lim, takže když mi po obědě zazvonil telefon a na displeji bylo německé číslo, bylo mi jasné že něco není v pořádku. Letadlo mělo závadu na podvozku, která by v Seoulu nešla opravit, a tak se po třech hodinách letu nad Moskvou otočili a vrátili se do Frankfurtu. Zeptal jsem se, jestli se bála, ale kapitán řekl, že se nejedná o závažnou závadu, tak mu věřila (já bych mu asi nevěřil). Ach jo, fakt jsem se těšil. Tak za týden...

V plné polní

Sunday 9 March 2008

Fotky z Chungang tehak

Dneska byl druhý a poslední den debatování. Aurimas byl dneska funkční, a tak jsme ráno porazili tým z Kyunghee a poté jsme byli ve čtvrtfinále vyřazeni smíšeným týmem z EHWA a Kyunghee. Ranní vstávání bylo krušné, v sedm se z postele nikomu nechtělo, a tak jsme v metru vypadali jako praví Korejci - většina usnula, nebo aspoň vydatně zívala. Porovnejte spící Suyan a roztomilou holčičku na poslední fotce...

To hell with school!!
Večer jsem se podíval na korejský film Spirit of Jeet Keun Do. Poslední dny režimu Park Chunghee, střední škola v Kangnamu, šikana a první láska nesmělého fandy Bruce Leeho. Do tří čtvrtin mi přišel docela slabý, ale poslední čtvrtina to vynahradila, tak jsem byl rád že jsem to dokoukal. Jestli vám nevadí násilí a přetrpíte pár kýčovitých momentů, stojí za shlédnutí.

Saturday 8 March 2008

Debaty a Svijany

Dneska jsme se zúčastnili debatního přeboru na Chungang university. O téhle škole jsem nikdy neslyšel, a o to větší bylo moje překvapení když jsem zjistil, že je to jedna z nejstarších korejských škol, založena byla v roce 1918. Mimochodem, vysokých škol je v Koreji přes 400. Debatovalo se na právnické fakultě.

Ráno začalo špatnou zprávou - v sedm jsem potkal na chodbě Aurimase, který mi s dementním úsměvem oznámil, že po třech hodinách spánku má menší kocovinu než čekal, a odpotácel se osprchovat. Bohužel jsme byli v jednom týmu, takže jsem musel debatovat za dva, a to jsem většinou nezvládal. Na druhou stranu musím uznat, že usínal jen MEZI debatami, a taky nechápu, jak mohl po 8 flaškách makkoli (sladkého rýžového vína, je po něm děsivá opice) ve čtyřech lidech vůbec fungovat.

Takže shrnu-li to, ze tří debat jsme dvě projeli, a poslední vyhráli jen proto, že protivníci věděli prd o Kosovu (netušili ani že tam žijí Albánci a Srbové -zatím ještě- spolu, říkali jim Kosovci LOL), zatímco já psal diplomku na NATO, a tak jsem toho o konfliktu v Kosovu věděl víc než všichni ostatní dohromady...

Večer přišel zasloužený odpočinek, protože jsem měl sraz s Ivanem. Relaxovali jsme tentokrát v luxusní sauně v Kangnamu (nejdražší část Seoulu), kde byly takové vychytávky jako skořicová sauna a sauna kde se zahrabeš do horkých kamínků, a v mezičase popíjeli Svijany a kecali. Ivane, díky!!!

Wednesday 5 March 2008

Vesmírné kimči


První korejský kosmonaut si s sebou přibalí plechovky kimči, kterými hodlá oslavit výročí Gagarinova letu do vesmíru... LOL

Za odkaz díky jmenovci Michaelu Hurstovi + celý článek na NY Times.

Sunday 2 March 2008

Zbylé fotky ze soboty

Zapomněl jsem zmínit, že před návratem z přírody zpět do civilazace si většina korejců pečlivě omyje boty na místě které lze asi nejvýstižněji popsat jako "myčka bot." Nejdříve si boty ostříkáte vodou z hadice č. 1, a potom si je osušíte stlačeným vzduchem z hadice č. 2. To všechno nad mříží krytým kanálem, aby měla špína z bot kam organizované odtékat. Inu, dynamic Korea, KRNAP je pořád ještě sto let za opicema :)
Po cestě domů jsem se stavil v COEX mallu na promo-výstavě korejských regionů představujících svoje turistické atrakce. Zdaleka nejpůsobivější byl dokumentární film o ropné skvrně v Taeanu, a malá výstavka předmětů použitých při snaze o záchranu pláží a zvířat.
Mimochodem jsem si v novinách přečetl, že Samsung Heavy (vlastník remorkéru, který kolizi zavinil) konečně uznal svůj podíl na této katastrofě, a vedle odškodnění, o kterém jednají soudy, se rozhodl věnovat 105 milónů USD na pomoc obyvatelům poškozené oblasti. Samsung se za nehodu oficiálně omluvil až 47 dní po kolizi tankeru s remorkérem, ale tehdy bez jakékoliv finanční pomoci, jejímž darováním by prý mohl ovlivnit probíhající vyšetřování a budoucí soudní řízení.


Vedle toho mně ještě zaujal hrnčíř z Ulsanu.

Saturday 1 March 2008

Imigrační, Olympic swimming pool a Kwanagsan

V pátek jsem byl na imigračním pro alien registration card. Je to pěkný oser, protože je tam, jako asi v každé zemi, pořád nával, a to znamená jediné - čas ztracený čekáním na úředníka. Máte dvě možnosti

a) přivstat si a čekat před úřadem cca hodinu a půl před otevírací dobou, tj. 9 ranní, a pak ukořistit nízké pořadové číslo, nebo

b) přijít v úřední dobu, a čas promarnit stejně, ale možná ještě víc minut než u varianty a).

Protože mi přijde nedůstojné čekat před úřadem než milostivě otevřou, navíc je zima a nerad vstávám kvůli budíku, zvolil jsem za b). Naopak Webster ze Zimbabwe (mimochodem, pracoval přímo pro Mugabeho, ale o tom jindy) má vstávání na háku, u dveří byl snad už v sedm, a honosil se číslem 1. Já jsem se dostavil asi ve čtvrt na devět, a dostal 144. Na řadu jsem se dostal okolo půl dvanácté (hlavně kvůli Číňanům, kteří se pořád snažili předbíhat, a podstrkovali svoje papíry nebohým úřednicím kdykoliv se lidé střídali - jestli mi něco na čínské kultuře vadí, tak je to právě neschopnost vydržet ve frontě). Času jsem měl hafo, tak jsem se prošel po okolí, a navštívil areál Ústavního soudu, před kterým byla jednočlenná demonstrace slepce proti zrušení legálního monopolu slepců na masáže.
Odpoledne jsem si zašel zaplavat do olympijského bazénu. Super!! Po dvou měsících ve vodě mě to opravdu bavilo. Bazén je obří, čisťoučký, je tam i sauna a ani tam nebylo moc lidí, jen pár kraulujících adžum. Pobavil mě systém chránící proti vyčerpání - plave se 50 minut, a pak musí všichni na 10 minut z vody, aby se moc nevyčerpali a nezačali se topit. Prý je to tak ve všech bazénech, zkusím zjistit jestli je na to zákon nebo proč. Jediná piha na kráse je že je to dost daleko, cesta tam trvá přes hodinu. Hmm, i tak myslím že jednou týdně tam budu chodit.
Včera bylo krásně, tak jsem vyrazil na procházku do hor. Poprvé do jižního Seoulu, na horu Kwanagsan, která ohraničuje areál Seoul National University. Bylo krásně slunečno, a docela teplo, a taky státní svátek - 1.3. je Independence movement day. Taegukki - korejská vlajka byla všude, dokonce i na jednotlivých vrcholcích hory, a obdobně lidé - typické víkendové davy.
Gwanaksan mě překvapil svojí obtížností - místy se muselo lézt po čtyřech po skoro kolmých útesech, což v kombinaci se zbytky sněhu a ledu a možností dlouhých pádů do hlubin produkovalo neobvyklá množství adrenalinu. A to jsem prosím zvolil "seniour course"!!
Vyhlídky, jako vždy, stály za to, už se nemůžu dočkat až příjde jaro a hory se zazelení. Gwanaksan je vyhlášený množství sakur a rododendrónů, takže tak za měsíc vyrazím znova.
Siesta na kopci - adžumy hrají hwatu