KDI school chce víc Čechů!!

KDI school se rozhodlo přijímat více studentů z východní Evropy, a příští rok by chtěli mít až 5 studentů z ČR. Informace o příjímačkách na studijní rok 2009 jsou zde - pro zvětšení klikněte.

U moře!!

Konečně mám čas si hrát s Comic life! V mezičase vyšla nová verze Magic...
Město Donghae, spousta průmyslu, přístav, sušené kdeco a krásně modré moře.
Trošku mě překvapilo, že 130km z Yeongwolu do Donghae potrvá vlakem skoro 3 hodiny, ale když se pak vlak ploužil po úpatích hor, pochopil jsem že přes 50 kmh jet prostě nemůže. První hodinku mě bavilo sledovat hornatou krajinu za okny, později mě bavil kanadský turista který přistoupil v Taebaeku.Tahle pláž byla sice pěkná (když jsem přivřel oči, nevadila ani cementárna na obzoru a vojenská základna asi 500 m ode mně, inu z Gangwon-da je to do severní Koreje co by sabotér doplaval), ale podobně jako celá jižní Korea plná plastikového bordelu. Sezóna začíná až za dva týdny, tak úklid ještě neproběhl.

Podél promenády měly všechny restaurace stejné menu, všude vařili polívku jménem komčiguk, a tak mi došlo že to bude nějaká místní specialita, a nezbylo než ochutnat. Vývar z nějaké ryby byl nicmoc, maso mělo dost zvláštní konsistenci a bylo takové slizké. Hmm, právě jsem trochu zapátral a zjistil jsem, že jsem měl morénu. No, jednou za život stačilo, ale pořád lepší než syrové ryby = druhá možnost, kterou přímořské restaurace nabízely. Jako většina z těch nechutných korejských polévek slouží k zahnání kocoviny.
Korejci se koupali v tričkách, pobavil mě páreček v "couple wear" plavkách (třetí slečna zprava, modré tričko a červené trencle, její přítel se mi ze záběru nějak vytratil, ach jo). Voda byla docela studená, ale čistá.

Japonský imperialismus a opium

Pár stránek o opiu (a dalších drogách) a japonském imperialismu v angličtině, jak jsem dříve slíbil. Jenningsova práce byla obzvlášť zajímavá, už jen proto že byla průlomová, první monografie o opiové politice Japonska od roku 1942. Zábavné a překvapivé detaily, třeba že velká část z dealerů drog ve 20 a 30 letech byli Korejci a Taiwanci, kteří využívali své japonské občanství a pasy jako imunitu před čínskými policisty. Dále, morfium, heroin a kokain byly v Číně levnější než opium, a injekčně užívány ve velkém měřítku. Rozsah operací - za 12 let existence Manchukua vypěstováno a distribuováno 12 000 tun opia! Třeba továrna na drogy v Seoulu v roce 1939 vyprodukovala přes 4 tuny heroinu. Výnosy udržovaly při životě loutkové či kolaborující režimy, a část šla do Tokia. Kdyby to někoho zajímalo, můžu uploadnout i pár zajímavých článků na které jsem při psaní narazil.

Na cestě k moří - Yeongwol

Konečně se mi podařilo na pár dní vypadnout z rozpáleného Seoulu k moři. Vzal jsem to oklikou přes městečko Yeongwol, kde jsem den a půl strávil se Sonwha, kterou jsem zkontaktoval přes Hospitality Club.

Yeongwol je okresní město s 30 000 obyvatel asi 150 km na západ od Seoulu v regionu Gangwon-do. Klidná, až ospalá atmosféra, hory všude okolo, krásná řeka co dělí město na dvě částiA k tomu pěkné polojasné počasí. Prošli jsme si město, navštívili trh, sídlo a hrobku krále Danjonga který sem byl vykázán strýcem který uzurpoval jeho místo na trůně, prolezli 700 metrů krasové jeskyně kousek za městem,
Nakonec jsme vylezli na kopec s astronomickou observatoří a skvělým výhledem.Moje průvodkyně Sonwha je taková podobná duše jako já - vystudovala práva, ale po škole toho pracovala v cestovní agentuře (dělala 3 roky průvodkyni v Keumgansanu v KLDR), pak jela na rok s working holiday visa do Kanady a do Austrálie, vrátila se v dubnu a teď pracuje v jiné cestovce, nesnáší Seoul (je z vesničky v horách nad Yeongwolem) a tak žije Yeongwolu.
Po cestě z kopce jsme si stopli auto s instruktory paraglidingu z Kangneungu,a ti nás vzali k blízké vyhlídce na skálu jejíž korejské jméno už jsem zapomněl, ale znaměná něco výstižného jako "jedna skála" Nabitý den jsme skončili na místním trhu, kde nám ajuma naservírovala místní speciality - slané palačinky plněné nudlemi a další lahůdku zvanou žabí pulci - ve skutečnosti nudličky z kukuřičné mouky.Nevědět od Son že jde kukuřičný produkt, tipoval bych to na nějaké červy, anebo by museli mít v Koreji opravdu zvláštní pulce. Nakonec mě na trhu zaujal gramec ve funkci odhněče much :)

Nejlepší Guinness v Seoulu

Po roce v Irsku mám na kvalitu Guinnesse určité nároky, a zatím pro mě byla většina "black goodness" v Seoulu zklamáním. O to větší radost mám z toho, že jsem nejlepšího Guinnesse objevil sotva pět minut od kampusu, přímo před bránou Kyunghee university. Pravda, 9000W není málo, ale zato dostanete poctivou pintu, s malou hlavou bez bublin a správnou teplotou. Anju taky není špatné, a podnik má tři patra s terasou na střeše. Jak se tam dostanete? Před bránou Kyunghee university je Dunkin Donuts - přejdete ulici po přechodu před koblihárnou a půjdete do vedlejší ulice asi 30 metrů a na pravé straně uvidíte neon Sky'n.

And now for something completely different: Volkswagen předvedl 3tí generaci znovuzrozeného Scirocca.

Search terms podruhé

Zatímco minule mě rozesmáli "nazí korejci" a "dívky s cigaretou", tentokrát mě k napsání pokračování tohohle postu ponoukla "děloha moc vpravo," kde Seznam můj blog zařadil na zajímavé šesté místo. Velmi často se na blog dostanou lidé zajímající se o buď obyčejné nebo "nahé" nebo "sexy" korejky. Protože už nadále nechci tyto osoby soustavně zklamávat, odkazuji je tímto na fotky korejek na stránkách Maxe Watsona^^.

Mapa Jongno a pár tipů na výlet

Tahle mapa visí na vícero místech v Jongno, centrální části Seoulu. Barevně jsou vyznačeny dvě trasy, po kterých se z centra můžete vydat do NP Bukhansan, případně na kratší výšlapy na dvě vyhlídky nad palácem Gyeongbokgung, Inwangsan (vlevo) a Bugaksan (vpravo). Vylezl jsem na obě, a obě stojí za to. Pravda, z Namsan tower dohlédnete za hezkého počasí dál, ale tady máte zase oba historické paláce a modrý dům jak na dlani, a moderní část centra v pozadí.

Soyosan

Soyosan je nízká, ale zato pořádně strmá hora na sever od Seoulu, v regionu Kyeonggi-do. Máte-li dost trpělivosti, můžete k ní dojet metrem, je to na konečné linky 1, z centra cca. hodinku a půl. Po cestě na některý z vrcholků vás čekají dva vodopády pěkný chrám a spousta kamenů a skal. Bylo dost horko, takže jsme ocenili množství pramenů po cestě.

První vodopád a jeskyně s Buddhou

Zvláštně vybarvená můraPřed jeskynním chrámem
V jeskyniI mniši někdy musíA nakonci nas čekal výtečný houbový bibimbap, dwengjang jjigae a zvláště dobře naložený česnek (vpravo nahoře). Mňam!

Včerejší demonstrace

Včera bylo výročí demonstrace, která v roce 1987 přivodila pád totalitárního vojenského režimu. Oslavit výročí, a vyjádřit odpor proti importu hovězího z USA a jiným politikám prezidenta přišlo do Seoulu na půl miliónu protestujících.

Ironická?! nálepka na policejní busu

Řeka světla, jindy se po desetiproudé silnici valí halogeny

Neprojel

Podnikavost nezná mezí, ale svíčky se rozdávaly zadarmo

Škola

Letní semestr je jen o trochu méně hektický než ten jarní. Na vině je tentokrát organizace, místo obvyklých 12 týdnů je rozdělen do dvou intenzivních, 6 týdenních částí. KDI tak může pozvat profesory z jiných univerzit. Pro studenty to znamená buď 4x týdně 1.5 hodiny výuky, nebo 2x týdně odpolední tříhodinové přednášky.

V právě končící první části jsem si zapsal dva předměty. První je Understanding strategic behaviour, který vyučuje prof. Čo Inku, údajně nejvýznamnější korejský ekonom. Má doktorát z Princetonu a přes dvacet let se věnuje teorii her, kterou také vyučuje na University of Illinois. Je trochu svérázný, chová se jako typický šílený vědec (taky má odpovídající super tlusté brýle, a jestli se nepletu tak měl na sobě zatím vždy stejné kalhoty, už 8x), ale přednášky stojí za to. Při vysvětlování strategických principů volně přeskakuje od bitvy u El Alameinu k věrnostním programům amerických aerolinek a zpět k jaderné strategii NATO ve studené válce. Studenti se semtam trochu ztrácejí, na minulé přednášce jsme se po hodině rozebírání Rommelových alternativ dostali ke stávce stewardů United Airlines, a když se po deseti minutách vysvětlování situace Čo zeptal Irwana co by měl management udělat, odpověd byla "poslat tanky." Hehe

Druhý předmět je International relations in East Asia, kde probíráme historii vých. Asie a význam událostí minulého století pro pochopení současné situace a pravděpodobného vývoje mezinárodních vztahů. Materiály na pročtení mají přes 1000 stránek, není divu že většinu volného času trávím v knihovně. Už jsem tady psal že prof. Park mě opravdu nadchnul, jednak výtečným výběrem materiálů na čtení, druhak svým stylem výuky. Příští semestr si jeho Globalization and national identity určitě nenechám ujít. Začínám pracovat na seminárce Japonská kolonizace a opium, na tohle téma toho bylo napsáno velmi málo, dohromady jedna kniha a pár kapitol v jiné, kdysi jsem na zmínku narazil v knize o Tokijském procesu, kde to bylo vyšetřováno jako jeden z válečných zločinů, a dost mě to zaujalo.

Japonská propagandistická pohlednice "Zvyky Manchukua"

Maková panenka, sklizeň v Manchukuu

Nejlepší sauny v Seoulu

Můj quest navštívit co nejvíc saun a najít tu nejlepší v Seoulu pokračuje. Minulou neděli jsem byl v Dragonhill spa hned vedle Yongsan station (line 1), což má být jedna z těch nejlepších vůbec. Rozhodně je nejdražší, celých 10 000W, ale na druhou stranu má vychytávky jako venkovní bazén s lehátky na opalování, rovněž venkovní bazén s mořskou vodou (pumpovanou z podyzemního vrtu), zahrádku s BBQ, kino, driving range, celkem zajímavý, i když kýčovitý design, velký výběr saun (jediná sauna v Seoulu vyhřívaná dubovým dřevem) a ne moc lidí (na druhou stranu OSM bělochů najednou jsem v sauně ještě nikdy neviděl). V dámské části sauny je další věc co jsem ještě nikdy neviděl, která se jmenuje:
"Emperor’s Sitz Hip Room" což je místnost s několika židlemi, v jejichž prostředku jsou díry jimiž stoupá pára ze směsi bylinek, jež prostupuje kůži a dělohu, odstraňuje škodlivé látky a podporuje oběh krve a tak pomáhající s "různými ženskými problémy" a zkrásňující pokožku.
Zajímavá je i sauna u Hagye station (line 7). Pokud vás láká atmosféra zkrachovalého megalomanského podnikatelského záměru, můžete zamířit právě tam. Dvoupatrové monstrum na střeše obchodního centra mělo v dobách své slávy kromě spousty saun i kino a živou hudbu každé odpoledne. Před nějakou dobou zbankrotovalo, a poté bylo znovu otevřeno, ale už s realističtějším rozpočtem a taky bez hudby a kina. Byl jsem tam jednou, je to z Hoegi trochu z ruky, a právě atmosféra mě tam zaujala. Skoro prázdné sály a chodby, narychlo přelepené původní názvy, osiřelé pódium a kinosál...

V horách

Zatímco se Korejci v centru bili s policií, já jsem s Aurimasem a Andreou vyrazil na krátkou procházku do hor. Suraksan je něco před 600m vysoký, poměrně skalnatý vrchol naproti Dobongsanu. Většina lidí radši vyráží právě na vyšší a dobrodružnější Dobongsan, a tak je Suraksan o víkendu lepší volba. Kolegové se v cítili líně, což se v neděli odpoledne dá pochopit, a tak jsme vyšlápli asi do půlky a pak se vrátili a chvíli zevlovali u potoka.

Zatímco jim dvě hodinky stačily, mě to naopak popíchlo abych dneska vyrazil znova, tentokrát na Dobongsan. Včera hrozně lilo, takže v potocích a vodopádech byla spousta vody, a navíc předpověd byla přeháňky, a tak jsem byl skoro sám, nebylo horko, a hory (a Seoul) vypadaly s černýmy mraky pěkně dramaticky. Bohužel se mi kvůli bundě do batohu nevešel foťák, tak tentokrát bez fotek. Nahoře na vrcholu je asi 500 metrů, kdy se leze po skalnatém hřebeni po řetězech, bylo to dost náročné a dobrodružné. Nakonec nespadla ani kapka, no prostě paráda.

Ještě poznámka k demonstracím, vypadá to, že nebyly zbytečné, prezident odložil zveřejnění nových pravidel pro dovoz hovězího z USA (tzn. zatím ho nelze prodávat) a současně i přípravu nesmyslného kanálu Seoul - Busan. Otázkou zůstává na jak dlouho...

Jak na demonstranty

Včerejší demonstrace se nakonec protáhly až do devíti do rána, a poprvé přerostly v násilné, když se demonstrující pokusili dostat až k Modrému domu, sídlu prezidenta. A taktika policie? Video od reportéra z Donga ilbo:


Překlad: Do not get caught (by the protestors' cameras) hitting the old, women, and handicapped people. If we do get caught then we would get in trouble (it would give people more ammunition to fight back). And in case you do get caught, then snatch the cameras from the protestors right away with help of other policemen. Get rid of the evidence.