Už jsem pár dní nic nenapsal, ale mám výmluvu - zkouškové období. Všechny čtyři předměty měly final paper, takže v průběhu cca 2 týdnů jsem musel (doslova) vypotit okolo 50 stránek textu. Dneska jsem odevzdával předposlední, o mezinárodní spolupráci v oblasti životního prostředí v SV Asii, a během probírání se knihami (no dobře, vlastně knihou, tohle není zrovna populární téma když se dá psát o severokorejském režimu, kde ti projde cokoliv protože nikdo nic neví, nebo třeba o Taiwanu) jsem objevil pár špeků.
První byl pokus Taiwanu vyvézt do KLDR radioaktivní odpad. V roce 1998, po léta trvající neúspěšné snaze najít někde na ostrově místo pro trvalé úložiště jaderného odpadu, napadlo Taiwanskou vládu že KLDR by mohlo být řešení. Severokorejci plán který by jim přinesl milióny dolarů (zapomněl jsem přesnou cifru, buď 65 nebo 230) s nadšením přivítali, ale všechno zkazil loutkový režim na jihu, který spustil takovou diplomatickou ofenzívu že z plánu sešlo. KLDR alespoň dováží odpad ze zemí EU, ale za dost menší peníze, okolo 200USD za tunu. Vlastně by se za odpad daly započítat i vyřazené pražské tramvaje, které měly být (před)loni sešrotovány ale teď dosluhují v Pyongyangu.
Druhý je o trochu starší, z osmdesátých let. KLDR postavila v kousek od DMZ velkou přehradu na řece co protíná hranici a teče skrz Seoul. Kromě toho že se na jihu snížil průtok, diktátor Chun Doohwan vyhlásil že jde o ďábelský plán KDLR přehradu vyhodit do povětří a zaplavit hlavní město. Jako protiútok posloužila stavba tzv. Přehrady Míru, které by zůstala vypuštěná a očekávala severokorejskou záplavu. Stavba byla zahájena tesně před Chunovým pádem, a následné vyšetřování odhalilo že celonárodní sbírka na postavení přehrady byla Chunem zpronevěřena na úplatky které mu měly zajistit politickou podporu. Přehrada byla nakonec dostavěna až v roce 2005 za celkem 429 miliónů USD.
První byl pokus Taiwanu vyvézt do KLDR radioaktivní odpad. V roce 1998, po léta trvající neúspěšné snaze najít někde na ostrově místo pro trvalé úložiště jaderného odpadu, napadlo Taiwanskou vládu že KLDR by mohlo být řešení. Severokorejci plán který by jim přinesl milióny dolarů (zapomněl jsem přesnou cifru, buď 65 nebo 230) s nadšením přivítali, ale všechno zkazil loutkový režim na jihu, který spustil takovou diplomatickou ofenzívu že z plánu sešlo. KLDR alespoň dováží odpad ze zemí EU, ale za dost menší peníze, okolo 200USD za tunu. Vlastně by se za odpad daly započítat i vyřazené pražské tramvaje, které měly být (před)loni sešrotovány ale teď dosluhují v Pyongyangu.
Druhý je o trochu starší, z osmdesátých let. KLDR postavila v kousek od DMZ velkou přehradu na řece co protíná hranici a teče skrz Seoul. Kromě toho že se na jihu snížil průtok, diktátor Chun Doohwan vyhlásil že jde o ďábelský plán KDLR přehradu vyhodit do povětří a zaplavit hlavní město. Jako protiútok posloužila stavba tzv. Přehrady Míru, které by zůstala vypuštěná a očekávala severokorejskou záplavu. Stavba byla zahájena tesně před Chunovým pádem, a následné vyšetřování odhalilo že celonárodní sbírka na postavení přehrady byla Chunem zpronevěřena na úplatky které mu měly zajistit politickou podporu. Přehrada byla nakonec dostavěna až v roce 2005 za celkem 429 miliónů USD.
No comments:
Post a Comment