Cesta do Seoulu byla nejdřív trochu dramatická a potom opravdová pohoda. V Praze jsme se s Lim přesvědčili, že letět v pátek na stand-by ticket není nejlepší strategie, protože letadlo bylo úplně plné. Každé letadlo má sice nějaká extra sedadla, kterým se říká jump seat, ale je na kapitánovi, jestli dovolí jejich použití (jedno z těchto míst je přímo v kokpitu). Takže když se Lim na gate zeptala, jestli nás vezmou, a poté se půl hodiny nic nedělo, a pak už začali pouštět cestující na palubu, byli jsme trochu nervózní, protože to vypadalo že nepoletíme. Šli jsme se tedy zeptat, co s námi bude, a zjistili jsme, že letíme, ale zasekla se tiskárna na tisk boarding passů. Rozchodili ji asi deset minut před odletem, tak jsme to stihli akorát. Na boarding passu bylo v kolonce sedadlo napsáno JUMP :)
Dostali jsme s Lim dvě jump seat v zadní části letadla v kuchyňce, tak jsme trochu pomáhali přátelskému španělskému stevardovi s obsluhou - vařili čaj a tak.
Naopak ve Frankfurtu šlo všechno jak po drátkách. V business class byla ještě spousta volných míst, takže jsem boarding pass dostal ihned. Zato economy class byla úplně plná, hlavně díky několika korejským zájezdům vracejícím se domů. Samotný let byl pak úplná pohoda - skvělá křesla, která se dají úplně položit a umí i masírovat, fajn obsluha - i když mi u večeře zvrhli moje chardonnay :) -a v telce Rush hour 3. Trošku mi vadilo, že večeři servírovali dost pozdě a snídani naopak moc brzo, takže na spánek zbylo jen 5 hodin.
Letiště Incheon už znám, takže jsem si vyzvedl kufr, odmítl pár taxikářů, našel ten správný autobus a vyrazil. Linka 602 byla lehce nostalgická - jeli jsme kolem hostelu kde jsem bydlel minule, skrz čtvrť kde jsme byli s Lim na večeři a centrem Seoulu. Na konečné jsem vystoupil, sehnal taxíka, byl jsem trochu nervózní, takže jsem při konverzaci s řidičem použil tu nejneslušnější verzi korejštiny (jako kdybych mluvil k malému dítěti), což taxikáře zjevně moc nepotěšilo, protože zbytek cesty už na mě nepromluvil a jen si tak pro sebe krkal. Snad jsem to napravil při vystupování, když jsem už mluvil slušně, a ještě přidal dýško...
Hned za mnou zastavil druhý taxík s jediným dalším evropským studentem, Aurimasem z Lotyšska. Tak jsme společně dotáhli kufry do kopce ke koleji, a nahlas přemýšleli, jaké to tady asi bude.
Dostali jsme s Lim dvě jump seat v zadní části letadla v kuchyňce, tak jsme trochu pomáhali přátelskému španělskému stevardovi s obsluhou - vařili čaj a tak.
Naopak ve Frankfurtu šlo všechno jak po drátkách. V business class byla ještě spousta volných míst, takže jsem boarding pass dostal ihned. Zato economy class byla úplně plná, hlavně díky několika korejským zájezdům vracejícím se domů. Samotný let byl pak úplná pohoda - skvělá křesla, která se dají úplně položit a umí i masírovat, fajn obsluha - i když mi u večeře zvrhli moje chardonnay :) -a v telce Rush hour 3. Trošku mi vadilo, že večeři servírovali dost pozdě a snídani naopak moc brzo, takže na spánek zbylo jen 5 hodin.
Letiště Incheon už znám, takže jsem si vyzvedl kufr, odmítl pár taxikářů, našel ten správný autobus a vyrazil. Linka 602 byla lehce nostalgická - jeli jsme kolem hostelu kde jsem bydlel minule, skrz čtvrť kde jsme byli s Lim na večeři a centrem Seoulu. Na konečné jsem vystoupil, sehnal taxíka, byl jsem trochu nervózní, takže jsem při konverzaci s řidičem použil tu nejneslušnější verzi korejštiny (jako kdybych mluvil k malému dítěti), což taxikáře zjevně moc nepotěšilo, protože zbytek cesty už na mě nepromluvil a jen si tak pro sebe krkal. Snad jsem to napravil při vystupování, když jsem už mluvil slušně, a ještě přidal dýško...
Hned za mnou zastavil druhý taxík s jediným dalším evropským studentem, Aurimasem z Lotyšska. Tak jsme společně dotáhli kufry do kopce ke koleji, a nahlas přemýšleli, jaké to tady asi bude.
2 comments:
Takže otázka zní:
odkud kam jede linka 602... a kde vlastne ta skola je, zni to jakobyste jeli lan sveta.
Jinak boarding pass se seat "JUMP" je velkej ulet :)
Čau, docela dobrý blog, ale nějak jsem se nedočetl, proč jsi v korei, proč studuješ tady a jestli už jsem pochopil, tak jsi tady už asi studoval, když jsi mluvil s taxikářem korejsky a znáš letiště, že?
Post a Comment