Reaganomics - poločas rozpadu

Zatímco věčný cheerleader Pavel Kohout ještě pořád radí že "Ať už je příčina změny chování akciových trhů jakákoli, stále platí, že akcie jsou dobrou investicí na delší dobu – zvláště, pokud v dobách hysterie nakoupíme levně. Ne každý jednotlivec má chuť a čas sledovat vývoj trhu," a samozřejmě si nezapomene přihřát vlastní polívčičku "Proto nikdo neudělá chybu, pokud se spojí s kvalifikovaným finančním poradcem," události v USA směřují trochu jinam než k zajímavým investičním příležitostem. Kolaps neoklasického ekonomického paradigmatu mimo jiné znamená, že není řešení krize nebude jen obtížné, ale možná i dost dobře (v rámci existujících institucí) nemožné. Ale ve Washingtonu se učí rychle, a jak poznamenal Economist, "znárodňují ekonomiku rychleji než bys řekl Hugo Chavez." Škoda jen, že se dnešku nedožil ideový otec současné krize Reagan. Profesor Ahn to dnes okomentoval tak že USA dělá přesně to, co Koreji v době asijské finanční krize v roce 1997 zakazovalo.

A jak že deregulované bankovnictví "efektivně" alokovalo prostředky? V roce 2006 vyplatil zbankrotovaný Lehman Brothers každému ze svých 26 000 zaměstnanců průměrně 330 000 USD (plat, benefity a bonusy), celkem 8.7 miliardy USD.

A nějaká dobrá zpráva?

Pro zvětšení klikněte

Okolo 40% akcií v USA vlastní nejbohatší jedno procento populace, a nejbohatších 10 procent pak společně vlastní asi 80%. Přeju jim hezký zbytek roku 2008 a finanční krize rovněž.