Momentka ze školy

Zleva Andrew z Keni, já, Vida z Laosu, prof. Park Jin, expert na ekonomiku KLDR, Noorullan z Afgnánistánu, Nafeel ze Sri Lanky, Chandra z Indonésie a Hee-seung z koresjkého Ministerstva školství na konferenci minulý týden.

Staré logo automobilky Kia

Z dob kdy byl kouřící komín synonymem pokroku.

Int'l hiking club

Dneska jsem byl na krátkém výšlapu na Suraksan, včera v Seoulu poprvé sněžilo, a tak bylo na hřebenu trochu sněhu. Tyhle fotky jsou ale starší, když jsem před 14 dny s IHC lezli na kopec asi 100km na jih od hlavního města.

IHC

V chrámu čas letí
2x barvy podzimu

Nevypadají moc jedle, co?

Kamarád obdivuje obří sršní hnízdo

Sršňů je v korejských horách docela dost, a jsou o dost větší než v Evropě. Naštěstí nejsou moc agresivní, tedy aspoň vůči mně ne. Přečetl jsem si nějaké informace na wiki: plným jménem Asijský obří sršeň, největší na světě s délkou těla 5cm a rozpětím až 7,5cm. Žihadlo má 6mm, a jed je zvláště toxický (ročně v Japonsku sršně zabijí 20 až 40 lidí) a obsahuje enzym který dokáže ROZPUSTIT LIDSKOU TKÁŇ!!!!

Japan's Total Empire

Výborná kniha o japonské expanzi v Mandžusku a jak tento koloniální projekt posléze ovlivnil Japonsko samotné. Výtečné jsou zejména části o tom jak japonská média v honbě za zvýšením podílu na trhu pomohly podnítit válečnou horečku, a jak se japonští ekonomičtí plánovači, zaibatsu, sociální inženýři, marxisté a jiní snílci snažili vytvořit ideální společnost budoucnosti, kterou by posléze Japonsko napodobilo. Nabourává klišé, že Japonsko se ve třicátých letech stalo obětí několika málo militaristů a byrokratů, a naopak ukazuje jak nově vzniklé organizace v modernizujícím se státě pomohly vyvolat věřejnou podporu pro imperiální expanzi.
Futuristická aerodynamicky okapotovaná lokomotiva vlaku Asian Express společnosti Mantetsu, který dosahoval rychlosti až 134km/h a patřil tehdy k nejrychlejším na světě.

Xinjing alias Shinkyo, nově vybudované hlavní město Manchukua. Široké bulváry se zelení, imponující vládní budovy, kanalizace a vodovod, všechno vybudováno podle pečlivě připraveného plánu.

Korejci a pivo

Historický okamžik prvního setkání s pivem nastal v roce 1875, když britská loď Audacious návštívila ostrov Geomudo.

HMS Audacious

Ze zápisků kapitána Cypriana Bridge víme, že několik korejských hodnostářů vstoupilo na palubu "a byli pohoštěni tradičním anglickým způsobem, tedy nabídkou národního nápoje. Počkali, až se hostitelé napijí, a pak si světlého piva sami mohutně přihnuli. Když se sklenice vrátily na stůl, jejich tváře nejevily znaky ani potěšení, ani zhnusení, ale po chvíli si vysoký Korejec vyžádal tužku a papír a napsal žádost že pivo - kterému, pravda, cesta kolem světa na chuti nepřidala - může být nabídnuto jeho neurozeným krajanům, kteří ho na loď přivezli. Poté mu byl nabídnut sladký, velmi kořeněný likér. Ten on i jeho druh ocenili mnohem víc, a nebylo třeba je vůbec nutit, aby přijmuli druhou sklenku."

Bush warriors - Ende der Vorstellung