Monday 15 December 2008

Co jste o Koreji určitě nevěděli

Čtu zábavnou knížku The dawn of modern Korea od ruského koreanisty Andreje Lankova, a nemůžu než se podělit o několik perel. Kniha je soubor článků, které Lankov píše pro Korea Times, vždy si vybere historii té či oné moderní vymoženosti a popisuje, jak se do Koreje dostala a dále vyvíjela. Třeba telefon. král Kojong, velký fanda všech moderních technologií, ho nechal i přes protesty konzervativců u dvora nainstalovat v roce 1894 v paláci Deoksugung a spojil tento palác s ministerstvy. Později nechal natáhnout linku i k hrobce své konkubíny, a prováděl konfuciánské obřady k uctění její památky po telefonu. Podobně pak skrze měděný drát truchlil i Kojongův syn za něj samotného. Inu, jablko nepadlo daleko od stromu.
Kojong

Kojong také podpořil stavbu tramvajové linky, která od roku 1899 spojovala ulici Jongno a Cheongnyangni, a měl speciální královskou tramvaj, která ho vozila k hrobce královny Min, zavražděné japonskými agenty.

Zajímavá je i historie Kojongových následníků, o které se v Korejských muzeích většinou skoro nic nedozvíte. Kojongův syn Sunjong zemřel bezdětný v roce 1926, a nástupníkem na trůn byl jeho nevlastní bratr, korunní princ Yi Eun. Yi Eun žil od roku 1907 v Japonsku, kde vystudoval elitní vojenskou akademii a v roce 1920 byl oženěn s princeznou Masako, z japonské císařské rodiny. Japonské císařství se tak snažilo Koreu asimilovat i skrze splynutí panovnických rodů. Přestože šlo o manželství které bylo oběma víceméně nařízeno, žili spolu štastně až do Eunovy smrti v roce 1970.

Yi Eun a Masako na svatební fotografii


Yi Eun se po absolvování vojenské akademie stal důstojníkem císařské armády, dotáhl to až na generála a velel divizi v Číně. Po kapitulaci v roce 1945 se chtěl vrátit do Koreje, ale prezident Rhee Syngman byl kategoricky proti, a tak musel zůstat v Japonsku. Až v roce 1963, kdy po Parkově převratu Rhee musel sám odejít do exilu, bylo korunnímu princi oficiálně dovoleno vrátit se do vlasti. Spolu s Masako, která se stala Korejskou občankou, dožil svá léta v paláci Changdeokgung, a v roce 1970 mu byl dokonce vypraven státní pohřeb. Masako manžela přežila o skoro dvacet let a zemřela v roce 1989. Yi Eun a Masako měli syna Yi Gu, narodil se v Tokyu v roce 1931, vystudoval MIT a v 70. letech učil na několik korejských univerzitách.

A nakonec něco úplně jiného, co vám ale korejská muzea a historické seriály rády zamlčí taky. Tradiční korejské ženské oblečení v 19. století mělo tak krátkou blůzu, že korejky chodily s částečně či úpně obnaženými ňadry. To špatně nesly protestantské misionářky, a tak třeba matky dcer studujících na Ewha school mohly svoje ratolesti navštěvovat jen v případě, že byly náležitě, tedy netradičně, oblečeny.

1 comment:

Vojta said...

Dalším efektem ženění korejských královských potomků za japonské princezny bylo zkažení jejich krve. Nečistokrevný Korejec totiž už neměl nárok na trůn, takže se tímhle Japonci sichrovali, aby jim náhodou někdo neutekl a nechopil se korejského trůnu.

K tomu oblečení; nemáš náhodou nějakou fotku? Moc rád bych to viděl:)