Černý mercedes a Kim Ir-sen na klopě, tak přednáší velvyslanec KLDR

Další příspěvek v řadě, kterým po vzoru 38north.org říkám mediabusters. V úterý byla na UMV přednáška severokorejského velvyslance o denuklearizaci Korejského poloostrova, o které pro iDnes napsal článek pan Petr Štefan. V části článku, která se věnovala obsahu přednášky a následující diskuze, bylo ale několik míst, kde si myslím, že měl odvést lepší práci. Minimálně přesně reprodukovat, co ve skutečnosti z úst diplomatů KLDR zaznělo, případně upozornit na severokorejské výmysly. Níže je část článku s mými komentáři kurzívou (podtržené jsou formulace, ke kterým komentář patří), originál článku si můžete přečíst zde.

Velvyslanec prostřednictvím plamenného řečníka s ráznou dikcí zopakoval mantry, které papaláši v Pchjongjangu omílají léta. Zdůraznil, že KLDR svým jaderným programem pouze reagovala na nukleární hrozbu Spojených států. Postěžoval si, že z celé Asie jsou jaderné zbraně USA v bojových pozicích pouze v Jižní Koreji. Zde měl redaktor upozornit na klamavý / mylný argument, jaderné zbraně USA z Jižní Koreje stáhly v roce 1991.

Vyjádřil obavy Severokorejců, že Washington touží potlačit právo KLDR na existenci. "KLDR si musela pořídit jadernou zbraň, abychom obhájili svoji suverenitu," hřímal první tajemník a vysvětlil, že země bude mít jaderné zbraně, dokud nezmizí nukleární hrozba Washingtonu. Zároveň naznačil, že jaderná zařízení slouží pouze k výrobě elektřiny pro chudou zemi. Nikoliv, řekl totiž, že jaderná zařízení mají pro výrobu elektřiny sloužit v budoucnosti. V současnosti v KLDR není žádný provozuschopný reaktor, což velvyslanec i první tajemník na rozdíl od pana Štefana pravděpodobně vědí.

Naznačil, že Pchjongjang má zájem zasednout k jednacímu stolu a řešit svůj jaderný program, ale dialog s nadiktovanými podmínkami z Washingtonu prý soudruhy v KLDR nezajímá. (Spojené státy nyní podmiňují začátek rozhovorů o jaderném programu prokázáním upřímného úmyslu KLDR, že s jaderným zbraněmi skoncuje.)

Obě Koreje na konci Korejské války v padesátých letech podepsaly pouze příměří, a tak jsou formálně stále ve válečném stavu. Podle velvyslance tkví řešení právě v podepsání mírové dohody, ale tomu prý brání odlišná zřízení v obou zemích. Nikoliv. Mírová dohoda nemá být podepsána mezi Korejemi, ale mezi KLDR a USA, které uzavřely dohodu o příměří (ještě s ČLR). Toto bylo sverokorejci zopakováno několikrát, směřovala k tomu i jedna z otázek publika. Odlišné zřízení bylo zmíněno jako překážka sjednocení, nikoliv uzavření mírové dohody. Viz. citace v následujícím odstavci článku.

"My chceme sjednocení na bázi konfederace a zachování obou režimů. Jižní Korea touží po sjednocení poloostrova pod jedním systémem. Toho svého se přitom nikdo nechce vzdát. Sami posuďte, které řešení je lepší," navrhl Ri Kwang-il. Zmínil také několik příkladů, jak se v poslední době zlepšují vztahy s USA.